Oheň hlídky ustřežily před nemilosrdným deštěm po celou dlouhou noc. Brzké ráno však přineslo třasknutí a záblesk nedaleko provizorního tábora hrdinů. Nastal rychlý přepočet a ať počítali, jak počítali, nemohli se dopočítat správného počtu členů výpravy. Váhavě tedy zapálili ze svého ohně pochodeň a vyrazili najít chybějící členky. A protože byl ostrov cizí a k návštěvníkům z podsvětí se choval jako k nezvaným hostům, dali se do hledání všichni společně.

Křižovali ostrov pěknou chvíli než se proti nim splašeně vyřítilo několik pestrobarevných prasat. Mnozí si zavískli, že bude co k obědu, ale na prasatech bylo cosi neobvyklého. Polobohů ani dalších mýtických bytostí se nebáli a spíš než aby utíkaly, dotíraly. Tahaly za tógy, vrážely do všech kolem… až si konečně dobrodruzi všimli, že všechna prasata mají kolem krku přívěšek se značkou čarodějky Kirké a vyrytým “Za troufalost,”.

Hledali tedy a hledali, až našli legendární Kirké v sadu, jak sbírá ambrózii. Na bázlivé dotazy, proč hrdinky proměnila, odpověděla jednoduše: “Protože troufale sbíraly v mé zahradě,”. Přemýšleli tedy všichni usilovně o tom, jak si Kirké udobřit. Nakonec nabídli, že jí poctí nejlepší hostinou, kterou měla za poslední století. Na to čarodějka po váhání přistoupila s tím, že ji zastoupí její učednice, protože slíbila svou přítomnost jinde.

Výprava tak strávila celé hodiny přípravou pohoštění, výzdobou stolů, přípravou meny, skladbou a nácvikem hudby, psaním poezie… Odpoledne pak učednice zasedli ke stolům a hodiny hodovaly, chod za chodem doplněný zábavou. Ke štěstí všech a začarovaných prasat nejvíce na konci hostiny uznaly, že odčiňuje prohřešek a vše je odpuštěno, načež se znovu zablesklo a polobohyně byly rázem zpět.

Oslavy, křepčení a radovánky polobohů i ostatních bohů však vystřídal zvláštní pocit. Pocit lhostejnosti, prázdnosti, až neohleduplnosti, jako by se snad ze světa začínala vytrácet láska. Když totiž Titáni svrhli bohy z Olympu, bohyni Afroditě, bohyni lásky, se poničil její perlový náhrdelník, což ji připravilo o její schopnost - o schopnost přinášet světu lásku. 

Bohyně Afrodita, uvědomujíc si nutnost lásky mezi lidmi, neodkladně vyhledala polobohy a požádala je o pomoc s hledáním svých perel. Všichni polobozi spojili své síly a nejen, že začali hledat Afroditiny perly, ale také je vykupovali od místních obchodníků, kteří je našli dříve než oni a chtěli na nich vydělat pár drachen. 

Čím déle však polobozi perly hledali a schraňovali, bylo pro ně čím dál náročnější vidět jasný cíl, jelikož lásky bylo ve světě stále méně a méně. Když už na Afroditině náhrdelníku chyběla jen jedna poslední perla, čarodějnici Kirké se zželelo snažících se polobohů a jejich soužení se po posledních kouscích lásky a z kapsy vytáhla onu poslední chybějící perlu, kterou si schovala, aby polobohy řádně potrestala. 

Díky tomu byli polobozi schopní vrátit Afroditě její perlový náhrdelník a s tím všechna srdce roztála a svět opět zaplavila láska.