Domů do Prahy, do Podolí, do lékárny, Do-prčic to je mi smutno…

Celý dny koukám na oblohu. Občas vidíme dopravní letadla vysoko nad náma, ale nemáme jak na nás upozornit. Lodě jsme okolo žádné neviděli. Kdo ví, kde jsme vůbec skončili.

Každý ráno se nám vstává líp a líp. Nebýt toho, že jsme spadli, byl by to hotovej ráj. Teplo, slunce, palmy… Dnes jsme si dokonce všichni trochu přispali.
Holky našly včera papouščí hnízdo, takže dnes byla na snídani vajíčková pomazánka! Zase úklid přístřešku, aby Stevardka Verča měla radost (Já za 9 bodů!).

Skupinám zase dochází voda, tak vyrazili do okolí tábořiště, kde jsou studánky s pitnou vodou. Škoda, že nevydají dost vody pro všechny, takže musí navštívit míst více… Nakonec se ale voda vždycky najde i pro nás. Taky jsme si rozdělili na ostrově pozemky ke stavbě provizorních vesniček. Všichni hned vyběhli, aby si pozemek oplotili, označili a estéti posekali ostrým plechem trávník na anglický. 

Dopoledne se neslo v duchu rybolovu. Pár cestujících letělo i s pruty a spoustou zkušeností. Každý, kdo ulovil rybu, se mohl rozhodnout, jestli předá k vaření, nebo ji použije jako návnadu k lovu větší ryby. Občas je srazila vlna a úlovek jim spadl z háčků.

K obědu omáčka z kořínků ala svíčková a vývar z papoušků.

Po odpočinku se začaly plánovat stavby v jednotlivých vesničkách. Jeden architekt vysvětloval plány trosečníkům a ti si instrukce předávali tichou poštou. K večeru pokračovali trosečníci v seznamování mezi osadami.

Po večerním sčítání na pláži si všichni vyčistili chrupy, aby se připravili na večerní promítání filmu Madagaskar. Docela jsem se pobavil, když jsem viděl tu podobnost s naším skvělým osudem. Při filmu se párkrát zablýsklo a v pralese se rozhořel oheň. Rychle jsme běželi, abychom si nějaký oheň přinesli do osad. Všichni trosečníci zvládli přinést ohe%n do sve osady… Vysílením jsme padli pod přístřešky.

Ale důležitý je, že MÁME OHEŇ!!!