Šestej den ráno,

zase vlhko v přístřešku po nočním dešti. Když se rozhlídnu po pláži vidím, jak se pomalu začínáme zabydlovat. Po okolí jsou už postavené nějaké studny a lepší přístřešky proti dešti . Když se podívám na „sklad potravin“ trochu mě zamrazí. Jídlo tu máme tak akorát na snídani. 

Rozcvička „skoro“ jako každé ráno. Delegátka Mája řídila rozcvičku ze střechy hlavního přístřešku, aby na ni všichni lépe viděli.

Hned po snídani začali trosečníci balit na výpravu do pralesa, aby si zajistili dnešní oběd a něco ma další dny. Za pár chvil bylo po lovu a už táhli zpět spousty jídla. Každá skupina zasedla k ohništi, aby si oběd uklohnila sama. Za těch pár dní už se naučili rozdělávat docela solidně oheň, dokonce jsme našli v troskách dvě křesadla. Podávaly se topinky se směsí, Salát, nebo třeba rizoto. Během vaření nás ale zasáhla nečekaná dešťová smršť, takže jsme něco dovařovali na pláži, když déšť ustal. Posádka letadla v čele se mnou ochotně vyrazila okoštovat místní výtvory. Jop, tohle bych si nechal líbit častěji.

Svačinu už jsme zajistili s palubním personálem z kuchyňského přístřešku.

A potom jsme šli zase k horkým pramenům. Někteří trosečníci zapáchali tak, že bych věřil, že se nemyli ani doma ;). Večer jsme zakončili nástupem, kdy jsme předali poštu vyplavenou při bouři a potom do hajan.

Dnešek byl takovej hodně relaxační.

Zbyněk Liška
Ztroskotaný hlavní pilot letadla.